Vážení přátelé,
ve
dnech 4. - 5. 10. 2013 se v Brně uskutečnilo podzimní setkání
Hnutí Šance pro včely. Pro ty, kteří se ho nemohli zúčastnit,
je zde několik řádků.
Někteří
z hostů dorazili do Brna již v pátek večer. 17:30 byl
sraz na ulici Česká, „pod hodinama“. Z tohoto místa
vyrazila trojice Bencúr, Kuřik a Urík do místní známé vinárny
„U žíznivého papouška“. Postupně sem dorazili další a
koštovali jsme bílé i červené, téměř všechny odrůdy, co
měli k dispozici a povídali, samozřejmě hlavně o včelách
a bolo to moc příjemné, především zážitky a zkušenosti pana
Bencúra. V pokročilé hodině jsme se rozešli, všichni
trefili, kde měli.
V sobotu
ráno se první netrpěliví z nás objevili v otevřené
zahradě, kde se konalo setkání již od 8:00. Otevřená zahrada i
prostory tohoto institutu jsou zcela v eko provedení a jejich
posláním je ochrana životního prostředí a ekologie. Hned ráno
jsem měl příjemný rozhovor s ředitelem institutu, který
k našemu hnutí a projevil velké sympatie a rád by nás
v budoucnu podpořil, je zde tedy možnost, že tato instituce
nám v budoucnu pronajme prostory pro setkání jen za
symbolickou cenu nebo zcela zdarma.
I
přes malé technické potíže jsme program zahájili něco málo po
9:00, dle plánu. Program začal pan Bencúr s jeho přednáškou
o možnostech včelaření v košnici. Jeho povídání bylo
v doprovodu zajímavých a pěkných videí a filmu o včelaření
v košnicích. Kromě jiného upozornil na to, že i dnes
v našich úlech používáme metodiky a postupy podobné a
převzaté z režimu včelaření v košnici. Já osobně
jsem na závěr konstatoval, že včelaření v košnici je
krásné, ale v situaci většiny z nás málo reálné.
S nadsázkou řečeno, musíte zaset žito, sklidit ho a uplést
košnice, musíte mít krávu, aby jste mohli košnici natřít
lajnem, musíte mít více času věnovat se tomu. Ale dá se to….je
to jen na nás.
Pokračoval
přítel Antonín Karas z farmy Vilémov, který prezentoval
včelaření v Japonském úlu. Musím říct, že do přednášky
dal vše, vžil se do toho, je pěkné vidět, když někdo
prezentuje s radostí a oduševněním. Věřím, že japonský
úl svou jednoduchostí a nenáročností, co se týče jak jeho
zhotovení, tak včelaření v něm, mnohé zaujal. Mně určitě.
A to nejpodstatnější je, že je to (dle mého názoru) úl nejvíce
se přibližující včelaření v přirozené dutině.
Jednoduché pevné dno, jednoduché nízké a malé nástavky, žádné
rámy, trámky ani mezistěny, jednoduché medobraní, žádné očka,
jen jedno malé česno, do úlu nasypete včely a vše ostatní je na
nich. Prezentace byla doplněná povídáním o léčivých účincích
včelích produktů a konkrétních přípravků z nich a
receptů, které má přítel Karas odzkoušené na sobě a svých
známých. Poprosím ho, zdali by alespoň část svým tipů a rad
dodal na fórum ŠPV do sekce apiterapie.
Následovala
přestávka na oběd, většina z nás se přesunula do nedaleké
restaurace Suzies restaurant, kde jsme si dali pivo, pizzu a někteří
dobrý řízek a i když se nám oběd trochu natáhnul, spokojení a
najezení jsme pokračovali dále. Nemusím připomínat, že i u
obědu se živě diskutovalo nejen o včelách.
Po
obědě vystoupil pan Kamil Kramný, který jak je známo, věnuje se
apiterapii a dlouhodobě i termické léčbě včelstev na kleštíka
včelího. Představil nám téměř všechny své pokusy a vynálezy
v termoterapii a možno jen konstatovat, že cesta českého
včelaře a amatérského vědce je spletitá a lemována i mnoha
neúspěchy, ale to k bádání patří a i jemu patří dík za
to, že tuto cestu prošlapává i za cenu omylů a nezdarů a my
ostatní víme, co již zkoušet nemáme a jakým směrem se v této
oblasti zaměřit. Prezentoval svoji „pračku na včely“, což je
zařízení, které si vynalezl sám a provádí v něm termické
ošetření svých včelstev bez chemie. A funguje to. Letos měl
možnost testovat termosolární úly docenta Linharta. Všichni jsme
netrpělivě čekali, jaké budou výsledky u tohoto vynálezu, který
od počátku doprovázeli vášnivé debaty mezi včelaři. Pan
Kramný však schladil naše očekávání (respektive potvrdil
očekávání některých zkušených a znalých včelařů) a
prezentoval neuspokojivé výsledky s léčbou v tomto úlu.
Je zde mnoho faktorů a zatím nedomyšlených věcí a nejasných
informací. Jedním z problému je neznalost vědy o tom, při
jaké teplotě umírá larva plodu pod víčkem. I když Milan Bencúr
díky své sečtelosti přišel s odpovědí. Tu však bude u
naší včely potřeba ověřit. Vše zlé je však na něco dobré a
úl se dá využít ke zlepšení tepelné pohody včelstva na jaře.
Na
toto téma navazovala přednáška Leoše Dvorského, který povídal
o varoóze trochu jinak než je běžné. I když ho pořadatel, tedy
já, donutil původně 3 hodinovou přednášku zkrátit, povedlo se
to a určitě mnozí z nás po vyslechnutí začali přemýšlet
a již cestou domů plánovali, jak s kleštíkem v další
sezoně zatočí a použijí co nejméně chemie. Pro mě osobně je
vždy nesmírně zajímavé poslouchat tohoto pána, protože se
dozvím fakta a souvislosti, které se v literatuře ani od
většiny včelařů nedozvíte. A hlavně mně vždy přinutí
zapnout mozkové závity a více o včelách přemýšlet.
Následovala
pauza na kávu, ve které přítel Karas mile překvapil všechny
přítomné. Když z kouzelného koše vytáhnul a rozdával
výborný sýr a další dobroty ze své farmy. Já jsem ochutnal jak
kravský sýr, tak sladké, ale zdravé dobroty a byl jsem nadšen,
moc jim fandím. Když pojedete na tachovsko, určitě se u nich
stavte a něco ochutnejte a nakupte.
Čas
se krátil a tak jsme ve finále zvýšili tempo. Finále začal
doktor Hubač s poutavou přednáškou nejen o falšování
medu. Krásné povídaní, kde jsme se dověděli, jak to funguje na
světovém trhu s medem, a myslím, že mnozí z nás
neměli ani zdaleka představu, že je to s medem a jeho
falšování až tak zlé a jak neskutečně daleko může mít med
ze supermarketu od skutečného medu. Kromě jiného vyvrátil pověru
o tom, že med je po děti do jednoho roku nevhodný a řekl nám,
jak tato fáma vznikla. Já osobně jsem za toto rád, takových
pověr je v médiích i kolem nás hodně. Slíbil, že svou
přednášku dá k dispozici na web, budu ho uhánět.
No
a program jsem završil já krátkou prezentací o nosematóze. Tuto
prezentaci dám taktéž na web, protože je to onemocnění, které
je u nás na vzestupu a z různých provozních i preventivních
důvodů je dobře na tuto nemoc myslet.
Na
závěr zbylo jen několik minut, řešili jsme převzetí
správcovství webu ŠPV, protože Karel Crha nás na čas opustí,
bude si užívat na Novém Zélandu. Probírali jsme aktivity členů
ŠPV, pan Dvorský prezentoval představu o možném vzniku
„pracovních skupin“, tematicky zaměřených. Jednalo by se o
to, že se v rámci hnutí dají dohromady lidi se zájmem o
určitou problematiku, třeba apiterapie, včelaření v dutině,
léčba, včelí pastva a podobně a tito lidé se budou aktivně
podílet na prezentaci daného problému, na šíření nových
myšlenek v jejich oblasti, budou bádat a různé vědomosti a
materiály by se mohli shromažďovat na našem webu. Je to jakýsi
návrh nebo vize, jak dále. Já osobně jsem pro, a proto zřídím
na fóru sekce, do kterých se lidé se zájmem o konkrétní
problematiku můžou hlásit. Je to však vše postavené jen a jen
vůli a ochotě každého z nás dělat něco navíc.
Přátelé,
to je vše. Díky všem účastníkům za příjemnou atmosféru a
přednášejícím za pěkné a obohacující prezentace.
Milan
Urík
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára