Reportáž zo Šance 2013 v Brne

Vážení přátelé,

ve dnech 4. - 5. 10. 2013 se v Brně uskutečnilo podzimní setkání Hnutí Šance pro včely. Pro ty, kteří se ho nemohli zúčastnit, je zde několik řádků.

Někteří z hostů dorazili do Brna již v pátek večer. 17:30 byl sraz na ulici Česká, „pod hodinama“. Z tohoto místa vyrazila trojice Bencúr, Kuřik a Urík do místní známé vinárny „U žíznivého papouška“. Postupně sem dorazili další a koštovali jsme bílé i červené, téměř všechny odrůdy, co měli k dispozici a povídali, samozřejmě hlavně o včelách a bolo to moc příjemné, především zážitky a zkušenosti pana Bencúra. V pokročilé hodině jsme se rozešli, všichni trefili, kde měli.

V sobotu ráno se první netrpěliví z nás objevili v otevřené zahradě, kde se konalo setkání již od 8:00. Otevřená zahrada i prostory tohoto institutu jsou zcela v eko provedení a jejich posláním je ochrana životního prostředí a ekologie. Hned ráno jsem měl příjemný rozhovor s ředitelem institutu, který k našemu hnutí a projevil velké sympatie a rád by nás v budoucnu podpořil, je zde tedy možnost, že tato instituce nám v budoucnu pronajme prostory pro setkání jen za symbolickou cenu nebo zcela zdarma.

I přes malé technické potíže jsme program zahájili něco málo po 9:00, dle plánu. Program začal pan Bencúr s jeho přednáškou o možnostech včelaření v košnici. Jeho povídání bylo v doprovodu zajímavých a pěkných videí a filmu o včelaření v košnicích. Kromě jiného upozornil na to, že i dnes v našich úlech používáme metodiky a postupy podobné a převzaté z režimu včelaření v košnici. Já osobně jsem na závěr konstatoval, že včelaření v košnici je krásné, ale v situaci většiny z nás málo reálné. S nadsázkou řečeno, musíte zaset žito, sklidit ho a uplést košnice, musíte mít krávu, aby jste mohli košnici natřít lajnem, musíte mít více času věnovat se tomu. Ale dá se to….je to jen na nás.

Pokračoval přítel Antonín Karas z farmy Vilémov, který prezentoval včelaření v Japonském úlu. Musím říct, že do přednášky dal vše, vžil se do toho, je pěkné vidět, když někdo prezentuje s radostí a oduševněním. Věřím, že japonský úl svou jednoduchostí a nenáročností, co se týče jak jeho zhotovení, tak včelaření v něm, mnohé zaujal. Mně určitě. A to nejpodstatnější je, že je to (dle mého názoru) úl nejvíce se přibližující včelaření v přirozené dutině. Jednoduché pevné dno, jednoduché nízké a malé nástavky, žádné rámy, trámky ani mezistěny, jednoduché medobraní, žádné očka, jen jedno malé česno, do úlu nasypete včely a vše ostatní je na nich. Prezentace byla doplněná povídáním o léčivých účincích včelích produktů a konkrétních přípravků z nich a receptů, které má přítel Karas odzkoušené na sobě a svých známých. Poprosím ho, zdali by alespoň část svým tipů a rad dodal na fórum ŠPV do sekce apiterapie.

Následovala přestávka na oběd, většina z nás se přesunula do nedaleké restaurace Suzies restaurant, kde jsme si dali pivo, pizzu a někteří dobrý řízek a i když se nám oběd trochu natáhnul, spokojení a najezení jsme pokračovali dále. Nemusím připomínat, že i u obědu se živě diskutovalo nejen o včelách.

Po obědě vystoupil pan Kamil Kramný, který jak je známo, věnuje se apiterapii a dlouhodobě i termické léčbě včelstev na kleštíka včelího. Představil nám téměř všechny své pokusy a vynálezy v termoterapii a možno jen konstatovat, že cesta českého včelaře a amatérského vědce je spletitá a lemována i mnoha neúspěchy, ale to k bádání patří a i jemu patří dík za to, že tuto cestu prošlapává i za cenu omylů a nezdarů a my ostatní víme, co již zkoušet nemáme a jakým směrem se v této oblasti zaměřit. Prezentoval svoji „pračku na včely“, což je zařízení, které si vynalezl sám a provádí v něm termické ošetření svých včelstev bez chemie. A funguje to. Letos měl možnost testovat termosolární úly docenta Linharta. Všichni jsme netrpělivě čekali, jaké budou výsledky u tohoto vynálezu, který od počátku doprovázeli vášnivé debaty mezi včelaři. Pan Kramný však schladil naše očekávání (respektive potvrdil očekávání některých zkušených a znalých včelařů) a prezentoval neuspokojivé výsledky s léčbou v tomto úlu. Je zde mnoho faktorů a zatím nedomyšlených věcí a nejasných informací. Jedním z problému je neznalost vědy o tom, při jaké teplotě umírá larva plodu pod víčkem. I když Milan Bencúr díky své sečtelosti přišel s odpovědí. Tu však bude u naší včely potřeba ověřit. Vše zlé je však na něco dobré a úl se dá využít ke zlepšení tepelné pohody včelstva na jaře.

Na toto téma navazovala přednáška Leoše Dvorského, který povídal o varoóze trochu jinak než je běžné. I když ho pořadatel, tedy já, donutil původně 3 hodinovou přednášku zkrátit, povedlo se to a určitě mnozí z nás po vyslechnutí začali přemýšlet a již cestou domů plánovali, jak s kleštíkem v další sezoně zatočí a použijí co nejméně chemie. Pro mě osobně je vždy nesmírně zajímavé poslouchat tohoto pána, protože se dozvím fakta a souvislosti, které se v literatuře ani od většiny včelařů nedozvíte. A hlavně mně vždy přinutí zapnout mozkové závity a více o včelách přemýšlet.

Následovala pauza na kávu, ve které přítel Karas mile překvapil všechny přítomné. Když z kouzelného koše vytáhnul a rozdával výborný sýr a další dobroty ze své farmy. Já jsem ochutnal jak kravský sýr, tak sladké, ale zdravé dobroty a byl jsem nadšen, moc jim fandím. Když pojedete na tachovsko, určitě se u nich stavte a něco ochutnejte a nakupte.

Čas se krátil a tak jsme ve finále zvýšili tempo. Finále začal doktor Hubač s poutavou přednáškou nejen o falšování medu. Krásné povídaní, kde jsme se dověděli, jak to funguje na světovém trhu s medem, a myslím, že mnozí z nás neměli ani zdaleka představu, že je to s medem a jeho falšování až tak zlé a jak neskutečně daleko může mít med ze supermarketu od skutečného medu. Kromě jiného vyvrátil pověru o tom, že med je po děti do jednoho roku nevhodný a řekl nám, jak tato fáma vznikla. Já osobně jsem za toto rád, takových pověr je v médiích i kolem nás hodně. Slíbil, že svou přednášku dá k dispozici na web, budu ho uhánět.

No a program jsem završil já krátkou prezentací o nosematóze. Tuto prezentaci dám taktéž na web, protože je to onemocnění, které je u nás na vzestupu a z různých provozních i preventivních důvodů je dobře na tuto nemoc myslet.

Na závěr zbylo jen několik minut, řešili jsme převzetí správcovství webu ŠPV, protože Karel Crha nás na čas opustí, bude si užívat na Novém Zélandu. Probírali jsme aktivity členů ŠPV, pan Dvorský prezentoval představu o možném vzniku „pracovních skupin“, tematicky zaměřených. Jednalo by se o to, že se v rámci hnutí dají dohromady lidi se zájmem o určitou problematiku, třeba apiterapie, včelaření v dutině, léčba, včelí pastva a podobně a tito lidé se budou aktivně podílet na prezentaci daného problému, na šíření nových myšlenek v jejich oblasti, budou bádat a různé vědomosti a materiály by se mohli shromažďovat na našem webu. Je to jakýsi návrh nebo vize, jak dále. Já osobně jsem pro, a proto zřídím na fóru sekce, do kterých se lidé se zájmem o konkrétní problematiku můžou hlásit. Je to však vše postavené jen a jen vůli a ochotě každého z nás dělat něco navíc.

Přátelé, to je vše. Díky všem účastníkům za příjemnou atmosféru a přednášejícím za pěkné a obohacující prezentace.

V Brně6.10.2013

Milan Urík

Prečo prirodzené dielo, prečo alternatívy

Vnútorné včelárstvo

Vnútorné včelárstvo je o tom, ako nás naša spolupráca so včelami ovplyvňuje vnútorne. Skúsenosti všetkých prírodných včelárov sú určite rôzne, ale naše skúsenosti sa v mnohom zhodujú. Učiť sa od včiel, to je filozofia prírodného včelárenia. Po rokoch pokusov a chýb pri experimentovaní vo vedení včelstiev som sa usadil na štýle včelárenia v trámikových úľoch Warre, ktorý mi umožnil používať pracovnú metódu podľa vzoru ošetrovania včelstiev pred asi 160. rokmi, ktorá umožňuje včelám ich prirodzenou schopnosťou strážiť svoj úľ proti škodcom a chorobám, pretože im ponúkam domov, v ktorom môžu budovať svoje vlastné dielo, žiť tam bez syntetických chemikálií a liekov, v ktorom môžu samostatne riešiť svoje vlastné problémy
.
Ako na klieštika? 

Od prvého príspevku na mojom blogu našapravda mám na pamäti a pripomínam to stále celej včelárskej obci, že "normálne" bunky majú veľkosť až 5,4 mm a prírodné bunky od 4,6 mm do 5.0 mm. Všeobecný poznatok však dokazuje, že V-roztoče dávajú prednosť väčším larvám v bunkách (a podľa skúseností vo svete aj u ACC aj u AMC). Je to pravdepodobne preto, že väčšia larva produkuje silnejšiu vôňu, ktorá ženie roztočov k reprodukčnému procesu do týchto buniek. Klieštik nevie, ktorá bunka je trubčia a ktorá robotničia. Vedci Nového Zémandu a Austrálie, ktorí už niekoľko rokov pracujú na projektoch, ktoré sa orientujú na život V-roztočov, vypracovali niekoľko štúdií, ktoré dokazujú, že čím silnejší pach, tým istejšia zábezpeka väčšej reprodukcie. Táto myšlienka aj japonským a čínskym vedcom naznačuje, že V-roztoče sú poháňané do reprodukčného procesu predovšetkým pachovými impulzmi. Možno práve umelo zväčšená robotníčia bunka až na 5,4 mm je príčinou, že sa klieštikovi tak darí úspešne parazitovať na európskej včele, ktorá je najrozšírenejšia vo svete.

Aký veľký rozdiel je medzi prírodnými a "normálnymi" bunkami? Podľa informácie, ktorú som si vygúglil, publikovanej v ABC XYZ Bee Culture z roku 1945 vydanie č. 126, je to až 109 mm3. Podľa posledných výskumov na Wurzburgskej univerzite sa v malej bunke larve dostáva oveľa viac tepla ako v bunke veľkej, preto sa robotnica môže prehrýzť spod viečka aj 24-48 hodín skôr ako sa narodí robotnica z veľkej bunky. Podľa vedeckých poznatkov od našich protinožcov táto skutočnosť spôsobí, že sa ďalšie V-samičky nebudú páriť, nie sú dospelé a už nikdy sa neoplodnia, pretože tento proces prebieha len pod viečkom.

Ako s klieštikom?

Podľa štúdií japonských vedcov, prírodné bunky sú dostatočným dôvodom pre mnohých včelárov vo svete na to, ako udržateľne včeláriť s klieštikom bez liečby včelstiev. Podľa výsledkov čínskych vedeckých pokusov (Ústav pre výskum včelárstva, čínskej akadémie poľnohospodárskych vied), ktoré sú zverejnené v časopise Včelárstvo Číny 04/2009, je pre včelstvo dôležité z hľadiska udržateľného počtu V-roztočov udržať priaznivé teplotné podmienky v úli v čase jarného rastu, kedy biologická charakteristika včelstva spočíva v rýchlom množení sa včiel. Spôsob vedenia včelstva vytváraním teplých zón v úli a zamedzovaniu studených zón v plodisku na jar, môžeme zlepšiť a rozšíriť modernú techniku včelárenia s nízkymi nadstavkami, pretože trámikové úle a úle s prirodzenou stavbou sú modelom udržiavania stabilnej klímy medzi uličkami, a tým pádom aj v celom plodisku, čím prírodní včelári položili dobrý základ pre vedenie včiel v budúcnosti.

Za optimálnych tepelných podmienok sa robotnica rodí v 21. deň po položení oplodneného vajíčka. Môže to byť aj neskoršie, ale aj skôr. Teda, za priaznivých teplotných podmienok to môže byť aj za 19 a 1/2 dňa od položenia vajíčka. Larve v menšej bunke sa dostáva viac tepla, čiže teplota v tejto bunke je stabilnejšia, nekolíše a takáto teplota vývoj včely nepredlžuje, ale skracuje. François Huber v roku 1791 odpozoroval, že včela robotnica sa rodí na 20. deň po položení oplodneného vajíčka do bunky 4,9 mm. Vtedy ešte o umelých bunkách 5,4 mm nechyrovali. Teda, za priaznivých teplotných podmienok sa môže robotnica v prirodzenom diele narodiť už po 18 a 1/2 dňoch od položenia vajíčka. Dnes to tvrdí Michael Bush, a vedecký včelársky svet to tiež tak pozoruje.

S možnosťami dnešného technického zabezpečenia sa termickou metódou vytváraním teplých zón a zamedzovaniu studených zón dá úspešne postupovať v každom úli. Vedomosť, že samičkám V-roztočov spôsobude teplota pod viečkom okolo 36 stupňov Celzia šok, a tie nie sú schopné ďalšej reprodukcie, je inšpiráciou pre každého včelára, vylepšiť si svoje zaužívané postupy v súlade s poznatkami vedy. Robotníčí plod ACC sa vyvíja pri teplote až do 38°C a robotníčí plod AMC pri teplote do 35,7°C.

Udržateľné včelárenie bez chémie

Moje včelárenie nie je zamerané na liečbu. Štýl prírodného včelárenia funguje všade vo svete, a dnes môžem konštatovať, že metóda prirodzeného vedenia včelstiev funguje aj v mojom prípade. A k takémuto riešeniu patria mnohé iné nápady, aj, povedzme, v odstraňovaní zaviečkovaného plodu.

V novembri 2010 som na mojom blogu napísal článok s názvom Zelený úľ Warre, v ktorom píšem o ekologickej metóde ošetrovania včelstiev v tomto úli. Doposial hovoríme o vedení včelstiev na prírodnom diele varroa udržateľným spôsobom. Postavím metodiku hore nohami a pokúsim sa uvažovať o vedení roztočov Varroa pod úrovňou poškodenia včelstva.

Moje včely prežívajú už desať rokov v lokalite, kde ostatní včelári používajú pri zaobchádzaní s ich včelstvami organické kyseliny a syntetické fumiganty, no stále dochádza na ich včelniciach k stratám včelstiev. Vidiecke včelárstvo je veľmi ohrozené, pretože farmári robia polia v dedinských chotároch sterilnými. Uvedomujem si túto situáciu a tak z obavy pred premnožením roztočov Varroa v mojich včelstvách som ich v priebehu posledných desať sezón preliečil trikrát. Som však presvedčený o tom, že moje včely za tých desať rokov mali možnosť prispôsobiť sa štýlu života na prirodzenej stavbe. Michael Bush, Solomon Parker, Sam Comfort, Les Crowder, Dean Stiglitz,  Kirk Webster, Dee Lusby a ďalší profesionálni včelári úspešne včelária bez liečby po dobu najmenej desiatich rokov. Neviem však, koľkí z nich včelária v odľahlých oblastiach. Prečo by som to neskúsil aj ja? Nemá zmysel vlastniť včeliu Zoo so sterilným prostredím v úli! Veď všetky včelstvá, ktoré žijú s klieštikom po dobu najmenej päť rokov majú šancu prežívať bez liečby aj naďalej. Mám pocit, že mám super včely a je čas s tým niečo urobiť. Nemám včely pre podnikanie, tak prečo by som im nemal dať možnosť udržať sa na mojej včelnici bez chémie a s ohľadom na zavčelenie v mojom okolí pomáhať im v spolunažívaní so mnou len zootechnicko-chovateľskými postupmi. S určitosťou viem, že kto to nechce skúsiť, nikdy nebude vedieť výsledok!

Každý sa musí pozorne poobzerať po svojej lokalite ešte pred rozhodnutím o svojej stratégii. Výhodou mojej lokality je, že včely majú v dosahu svojho doletu les s divokou flórou a lúky s pestrým zložením nektáru a peľu. Pesticídov na poliach ubudlo, ale pribudla GMO kukurica a začali sa objavovať pravidelné obdobia sucha a dažďa, ktoré si vyžadujú raz za čas kŕmenie včelstiev. V obci sme piati včelári a všetci zabezpečujeme reprodukciu našich včelstiev prostredníctvom rojov. Naše včely sú neznámeho pôvodu. Sú však zvyknuté žiť v prostredí našej lokality odjakživa, na rozdiel od iných "dovezených" šľachtených včiel. Prišiel som k záveru, že aj keď podľa odborníkov je Varroa znášanlivosť/odolnosť veľmi zložitá vec, predsa len v takomto prípade prirodzeného výberu tých mnoho rôznych faktorov vstupujúcich do hry je v mojej lokalite čo najmenej. Viem, že moje včely "Varroa rezistentné" nie sú, ale s určitosťou viem, že pri ôsmich stupňoch Celzia lietajú, prinášajú peľ, zatiaľ čo šlachtené včely sedia v úli, jedia med a strácajú čas. To je rozdiel medzi nimi. Viac prirodzenej potravy pre ich zdravie, znamená väčšie šance na prežitie bez cudzej pomoci. Preto sa pre mňa stáva zaujímavým "postup o vedení" roztočov Varroa pod úrovňou poškodenia včelstva.

Plávať proti prúdu 

Najlepším liekom proti Varroa, je poznať, a vedieť výsledky z vlastných pozorovaní. Keď budem pozorne sledovať roztoče Varroa, tak sa veľa dozviem o včelách. Je to dobre prispôsobený parazit. Neexistuje lepší učiteľ včelárstva. Problémom pre začínajúcich včelárov je, že dlhoroční včelári im predpisujú režim s jednoduchým chemickým ošetrovaním včelstiev a o alternatíve zootechnických postupov stále mlčia. Alternatíva zootechnických postupov je na prvom mieste vo veterinárnych predpisoch. Nie je to alternatíva mŕtvych kolónií, čo je príliš hrôzostrašná myšlienka asi pre väčšinu začínajúcich včelárov, ktorí vo svojich začiatkoch idú radšej s prúdom, poučení od tých viac znalých ako sú oni sami. Je veľmi ťažké plávať proti prúdu a byť rebelom proti konzervatívnym názorom v nadväznosti na systém, ktorý zorganizoval niekto v obleku a kravate. Yin-Yang je v tomto prípade tabu! A tak sa vytvára každá nerovnováha. Pre začínajúceho včelára je dôležité vedieť urobiť Bond test. To je riešenie na liečenie včelstiev iba v prípade potreby. Skutočnosť na každej včelnici je taká, že 30% až 50% včelstiev nepotrebuje každoročnú liečbu. Chemickým ošetrovaním včelstiev a pôdy sme narušili prirodzenú rovnováhu v úli. Určite sme zničili aj predátora, ktorého potravou je aj škodca Varroa.

Stratégia prežitia roztočov varroa

Pre manipuláciu so zaviečkovaným plodom, jeho vyrezávanie, je dôležitý poznatok, že znižovanie počtu položených vajíčok matkou v zlom počasí alebo v čase príprav včelstva na rojenie, nie je výhodou pre včelstvo v obmedzovaní počtu roztočov Varroa. Keď včely zmenšia plodové teleso, samičky Varroa zrýchlujú reprodukciu. Obvykle je vo včelstve 50% foretických roztočov a 50% je v bunkách pod viečkom. Akonáhle sa plodové teleso zmenšuje, tak viac ako 70% roztočov sa nachádza v plodových bunkách pod viečkom. Samičky Varroa jednoducho cítia, že budú mať na reprodukciu k dispozícii malý počet buniek s plodom, "napadnú" plod a poškodia ho. To je dôvod, prečo rojenie neznižuje populáciu roztočov. Tým dochádza k poškodeniu plodu a zvyšuje sa počet včiel s poškodenými krídlami a pod. Čiže, načasovať správne odstránenie zaviečkovaného plodu vo včelstve je veľmi dôležité. Podľa nášho uvažovania by sme mohli predpokladať, že roj, ktorý opúšťa rodný úľ, bude roztočmi Varroa zaťažený minimálne, a že vyrojené včely si tak udržujú náskok pred časťou včelstva, ktoré zostalo v materskom úli. S tým náskokom to nie je pravda, pretože prudké zníženie počtu roztočov Varroa vedie k explózii narastania ich populácie. Po osadení roja do nového úľa počet roztočov s rozvojom mladého včelstva rýchlo narastie aj na 2000 jedincov. A to je dostatočné množstvo na zabitie mladého včelstva ešte pred zimou. Treba sa veľa každému učiť, aby dokázal predchádzať kolapsom včelstiev a vyskúšať si vlastné kontrolné liečby a presvedčiť sa tak o tom, či sa mojim skúsenostiam dá veriť. Apis Cerana sa rojí niekoľkokrát ročne. Opúšťa plod, plásty a všetko necháva za sebou. Roztoče Varroa sa už pred vekmi najlepšie prispôsobili práve k rojeniu. Včelstvo sa pripravuje na rojenie mesiac a viac, takže roztoče majú dosť času pripraviť sa na rojenie včelstva. Tento mechanizmus v skutočnosti slúži každému včelárovi k vytváraniu pasce pre roztočov Varroa. Je to stará známa technika o vytváraní väzenia pre matku. V tomto príbehu roztoče utekajú do zostávajúceho plodu vo väzení matky a môžu byť pohodlne včelárom odstránené. 

Tiež prax potvdila, že včelstvá so šľachtenými matkami sa veľmi rýchlo prispôsobia miestnym podmienkam. Počas jednej sezóny alebo dvoch sa včelstvo úplne prispôsobí miestnym podmienkam a bude sa rovnako správať ako domorodé včelstvá.

„Reštartovanie“ slabých včelstiev

Samičky roztočov Varroa žijú v lete 2 až 3 mesiace a počas zimy 6 až 8 mesiacov. Uvedené poznatky o živote roztočov Varroa umožňujú každému včelárovi ošetrovať svoje včelstvá zootechnickými postupmi. Podľa mojej skúsenosti riešením nemôže byť včelárenie bez zásahu, ani obmedzovanie medobrania. Ani malé bunky 4,9 mm na predlohe nepomôžu. Problémom včiel nie je klieštik, ale znečistené životné prostredie. Včely totiž ukazujú vyššiu úroveň problému.

Doterajšia prax s tvorbou odložencov zo silných včelstiev je výsledkom potreby rozširovania počtu včelstiev a na posilňovanie slabých včelstiev. To je však pomalé a bolestivé riešenie pre včelstvá. Aj túto prax treba obrátiť hore nohami a vrátiť sa k starému postupu. Treba deliť slabé včelstvá (nie silné) a ich plod bez včiel ukladať do silných rodín, na ich posilnenie. Resetnutím slabých včelstiev pomôžete včelám zbaviť sa neprospešných mikroorganizmov v úli. Včely sú závislé na správnej zmesi užitočnej a neužitočnej mikrofauny a mikroflóry v úli, čo umožňuje udržiavať stabilitu včelieho superorganizmu. Straseným včelám môže každý včelár dať ešte jednu šancu vytvorením zmetenca. Týmto spôsobom je možné "vyrobiť" silné včelstvá a presvedčiť sa, či zlyhala matka alebo microbiom v úli. Keď reset pomôže včelám začať znova, tak to je spôsob, ako ísť ďalej.

Včelárstvo je remeslo veľmi závislé na miestnych podmienkach a kde jeden včelár má úspech za určitých okolností, práca iného včelára, v inej časti sveta, môže s rovnakým snažením sa vyústiť k zániku jeho včelstiev. To je dôvod, prečo musíte prísť na to, čo funguje vo vašej lokalite. Preto všetci musíme mať na pamäti, že moje skúsenosti a predstavy nemusia byť opakovateľné inde.

http://nasapravda.blogspot.sk/2009/09/od-duplovaneho-becka-k-alpskemu-ulu.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2010/04/sibirske-sikme-ule-od-anastazie.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2010/07/langwarre-hybridny-ul.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2010/11/warre-ul-ten-je-ako-tradicny-japonsky.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2010/11/zeleny-ul-warre.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2011/05/vceli-ul-z-hliny-konskeho-trusu-srvatky.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2011/08/tanzanian-tbh.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2011/09/fascinujuci-christov-ul.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2011/10/alpsky-vceli-ul.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2012/05/moj-kenyan.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2012/09/slameny-kos-obydlie-zodpovedajuce.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2013/02/kuntzschov-dvojak.html

http://nasapravda.blogspot.sk/2013/09/vcelarenie-v-jednotnom-uli.html
http://nasapravda.blogspot.sk/2011/04/technika-s-prirodzenou-stavbou-ul-len.html

Včelárenie v Jednotnom úli

Včelárska ročenka z roku 1963, od Júliusa Komoru a kol.., je venovaná včeláreniu v Jednotnom úli, ktorý včelárska obec pozná pod ľudovým názvom Čechoslovák. Z menovanej ročenky som vybral niektoré state, ktoré tu v skrátenej podobe uvádzam. http://issuu.com/milanbencur9

Sluneční hodiny

Blíží se doba podzimní rovnodennosti. Slunce nám překročí rovník a vydá se na zemskou jižní polokouli a to mi připomělo že jsme se v zimě bavili o slunečních hodinách. Tenkrát jsme to pro nedostatek času nedopověděli, proto ti posílám pár fotografií a slov o jejich realizaci
Sluneční hodiny (SH) jsem od počátku plánoval především jen jako zajímavý doplněk letního zahradního posezení. Jejich přínos, nebo účel jsem vnímal spíše jako estetický. Dúvodem je jednak plánovaný rozměr SH, jednak přesnost jejich vyhotovení a jednak fakt, že sluneční čas plyne poněkud jinak, než bychom si představovali. Jinými slovy, že je určitý rozdíl mezi námi používaným SEČ a slunečním časem vztaženým k poledníku na kterém se konkrétně nacházíme. Pro zjednodušení konstrukce jsem využil předpoklad, že hodiny budou nasměrovány přesně na jih, což znamená, že obě poloviny ciferníku budou shodné. Mechanické provedení, jak vyplývá z přiložených obrázkú je vcelku jednoduché. Zužitkoval jsem zbytek desky z výroby úlu, kousek dřevěné násady ze zlomeného smetáku a nadbytečnou špici z kola. Špice z kola tvoří polus, jehož stín bude na ciferníku označovat aktuální čas. Jeho sklon je dán naší polohou vzhledem k zeměkouli, tedy rovnoběžkou na které se nacházíme. Pokud je to kupříkladu 50-ka, pak 90 - 50 = 40 to znamená, že sklon polusu bude 40 stupňú. Na ciferníku je pravé poledne označeno 13-tou hodinou, vzhledem k tomu že SH zobrazují letní čas. 14-tá hodina je vzdálena o 10 stupňú vpravo. 15-tá o 21 stupňú, ostatní pak -- 33,5 -- 49 -- 68 a 90 stupňú. Analogicky levá polovina ciferníku má stejné úhly ovšem vlevo od 13-ky. Při montáži na stanovišti musí být obě osy SH svislé a nesmí docházet k jejich změně deformací použitého materiálu, anebo například větrem. Hrubé nasměrování jsem odhadnul podle orientace satelitní paraboly. Někdo by mohl namítnout, že pravé poledne u nás nastává o pár minut dříve oproti SEČ. Ano, ale toto jsem ve finále dorovnal jemným pootočením SH tak aby ukazovaly správný čas podle SEČ, s vědomím malé nepřesnosti času. Přesněji řečeno, v tomto případě letního času. Grafická úprava hodin je na vás, tam se múže každý vydovádět. Několik možných, ale ne příliš povedených alternatív jsem přiložil. Jak říkám, je to laciný a vděčný doplněk stanoviště anebo pergoly.
Pokud by si někdo chtěl hodiny vytvořit pro nějaké komplikovanější umístnění, pak jestli mohu poradit je vhodné si zjistit svoji aktuální polohu podle GPS. Dnes už je GPS téměř v každém mobilu a navigaci. Údaje získáme také na www.mapy.cz. Potom použijeme následující stránku http://sundial.damia.net/vertical/index-cs.html . Zde vložíme požadované údaje našeho stanoviště. Celý proces výpočtu slunečních hodin je v češtině. Výsledný produkt po vytištění múžeme použít jako SH, případně jako šablonu pro tvorbu svých vlastních hodin. Púvodně jsem sluneční hodiny vnímal jako takovou hračku. Náramkové hodinky nenosím od té doby co mám mobil a to už je hodně dávno. Vlastně všude okolo nás je přesný čas. Na mikrovlnce, na kombinovaném sporáku, na kávovaru, na tranzistoráku, na satelitu, na televizi, na přehrávači všeho co se přehrát dá i nedá. Mám pocit, že na vysavači i na vodovodní baterii jsem hodiny ještě neviděl, ale mohu se mýlit. Každopádně na zahradě, pokud nemám v kapse mobil, musím si čas ověřit na slunečních hodinách. Ony mají s náma cosi společného, také potřebují ke své činnosti slunce. Pokud slunce zajde za mrak, prší anebo dokonce sněží, což u nás je často a trvá to dlouho, viď Milane,tehdy nejdou. Ovšem tehdy obvykle na zahradě nejsem ani já, proto mi to nevadí. Je fajn, když jdou, nepotřebují natahovat, nepotřebují žádné baterky. A tak jsem si vlastně ověřil, že i dnes svúj smysl přece jen mají. 
Franta Rusek

Včely - prví padlí v chemickej vojne

O čemže je tady vlastně řeč? Herbicid Agent Orange používali na základě zfalšovaných studií o jeho bezpečnosti Američané během vietnamské války; poté, co jím pokropili rozsáhlé oblasti jižního Vietnamu, se otrávily nejméně 4 miliony lidí a i 40 let po válce způsobuje rakovinu a těžká genetická poškození všeho druhu. Více na: http://zen.e15.cz/pribehy/vcely-jsou-prvni-padli-v-chemicke-valce-1019346

Americké monštrum Monsanto vedie chemickú vojnu vo svete. Pre slovenských farmárov začalo utrpenie, pretože im hrozí možná strata ich živobytia. Sú zdrojom vytvárania dobrých pracovných miest pre Slovákov a dodávajú na trh naše najčistejšie potraviny. Stále sú z nich, v porovnaní so zahraničím, ekologickí poľnohospodári, ktorí ponúkajú Slovákom zdravé jedlo, takže môžeme byť zdravý národ, namiesto podvyživených a obéznych ľudí, pretože naše poprevratové vlády si nerobia o nás veľké starosti a nechcú o nás stáť. Čo to naši najvyšší predstavitelia štátu robia, keď sa šíria informácie o tom, že na ambasáde USA v Bratislave vyvíja aktivity spoločnosť Monsanto? Viac na: http://www.occupyforanimals.org/the-monsanto-monster.html

Volné rozprávanie o prírodnom včelárení

V roku 2011 uverejnil časopis Moderný včelár sériu mojich článkov o prírodnom včelárení. Vznikla tak krátka osemnásť stránková poblikácia, kalendárium o včelárení v úli s prirodzeným včelím dielom pod názvom, Ide to aj bez medzistienok. Kalendárium si môžete prečítať v mojej internetovej knižnici na adrese http://issuu.com/milanbencur/docs/ide_to_aj_bez_medzistienok.

V roku 2012 vzniklo video, dokument, ktorý je pokračovaním písaného kalendária a zároveň mojim volným rozprávaním o prírodnom včelárení v úli Warre. Kto má účet google+, moje volné rozprávanie si môže pozrieť tu https://plus.google.com/113039800380132546414/posts/9NRxfe9pt35